Odchovanci SK přispěli k zisku mistrovského titulu

Před sezónou odešli naši odchovanci Blaško s Javorkou na hostování do klubu HC Kert Park Praha. V hlavním městě se pak dokázali rychle aklimatizovat a nakonec se podíleli na zisku premiérového mistrovského titulu Kertu v nejvyšší soutěži. Jaké byly jejich bezprostřední dojmy? To se dozvíte z našeho rozhovoru...

Kluci, rád bych Vám na úvod pogratuloval za celý klub k zisku mistrovského titulu. Pro SK Jihlava je to skvělá věc!

Blaško: Děkujeme, že se můžeme s Vámi podělit o tento úspěch.

Javorka: Děkujeme.

Jak se zrodil Váš přesun z Jihlavy do Prahy? Jak to bylo během sezóny náročné?

Blaško: Minulou sezónu jsem startoval za ŠHBK Leaders Ružinov, pro nynější sezónu už zájem od vedení klubu nebyl. Stejně to měl i Tomáš Humlíček, ten však byl v kontaktu se svým bývalým trenérem z Ústí nad Labem Milanem Jelenem, který začal v Praze fungovat jako asistent trenéra. Do extraligové sezóny chyběl Kert Parku brankář, který by vytvořil společně s Petrem Miklem dvojici strážců Pražské klece. Tomáš mě oslovil s nabídkou, že by bylo místo i pro obránce a po společné řeči s hlavním trenérem Davidem Kunou jsem najednou oblíkal dres HC Kert Park Praha. Průběh sezóny nebyl nikterak jednoduchý, troufnu si říct, že tým si sáhl v jistých situacích na samé dno. Hlavně okolo tragické ztráty kapitána Libora Topolánka. Nelze popsat slovy, jaké to bylo. Každopádně to je sezóna, na kterou nezapomenu.

Javorka: Můj přesun se zrodil čistě náhodou, kdy Blaži jel na zkoušku na Kert, který měl v tu dobu problém s kádrem v podobě nízkého počtu hráčů. Na popud trenéra mi Blaži řekl, ať jedu sním na přípravné utkání do Berouna a naštěstí to dopadlo.

Co Vám rok v Extralize dal? V čem jste se zlepšili?

Blaško: Sám nedokážu všechno vyjmenovat, byli bychom tu sakra dlouho. Vyzdvihnu neskutečnou partu lidí, co se urodila okolo chatrče (šatna) na Lužinách. Během sezóny a hlavně v play off to zlepšení jistým způsobem gradovalo komplexně. To vše ale je zásluhou trenérů, kteří nás systematicky připravovali. 

Javorka: Extraliga dá člověku strašně moc. Soutěž je mnohem rychlejší a týmy jsou silově mnohem vyrovnanější. Týmy mají více propracované herní strategie a to je na hřišti dost vidět. Jelikož jsem byl zvyklý hrát v první lize, musel jsem na sobě mnohem víc pracovat i mimo hřiště. Navíc každý trénink s takhle kvalitníma hráčema a trenérem dá každému hodně.

Byl od začátku angažmá hlavní motivací boj o medaile, který Kert vyhlásil na konci přípravy?

Blaško: Věděli jsme, že máme dobrý tým, a postupovali jsme sezónou krůček po krůčku. Na medaile jsme mysleli, že ale dojdeme na úplný vrchol, to by na začátku asi těžko někdo odhadoval.

Javorka: Ano myslím si, že tým měl od začátku sezóny velké ambice a mířilo se vysoko. Už jen podle jmen v sestavě si myslím, že všichni od začátku věděli, že s Kertem se musí počítat.

Proč vyhrál zrovna Kert Park Praha? V čem byl lepší než Kladno, Pardubice nebo Letohrad?

Blaško: Je to jednoduché, měli jsme větší touhu a ohromné týmové srdce.

Javorka: Chtěli jsme to nejvíc, a jak už bylo na Kertu řečeno, rozhodlo srdce. Semkli jsme se v jeden tým a šlapali jeden za druhého jako stroj. Plnili všechno, co nám řekl trenér, a pak už to nemohlo být jinak. Všichni jsme v to věřili.

Jaké jste měli v týmu role?

Blaško: Krásně to při oslavách titulu vystihl Petr Důlava, který řekl: „Tady je to tak krásné, vybojuješ to, vyvezeš z obranného pásma, hodíš dopředu na útočníka a on se o to postará (smích). Asi měl na mysli černou práci pro tým.

Javorka: Myslím si, že jsem to měl více rozhýbat a přidat trochu dravosti. Snažil jsem se všechny hecovat, abychom zůstali celý zápas motivovaní.

Zisk extraligového titulu v mužské kategorii je obrovský úspěch. Kde hledat motivaci do dalších let? Jaká pro Vás bude další výzva v hokejbale?

Blaško: Myslím, že o motivaci je postaráno. Hokejbal je moje droga a já si ji dám s radostí znova. Další výzva by mohla být v podobě trika se lvíčkem na prsou.

Javorka: Určitě je to úžasný úspěch a ten pocit, když si to pak může člověk zvednout je dostatečnou motivací pro další sezóny. Výš už je jen národní tým, ale zase budeme střízliví.

Co pro Vás zisk titulu znamená? 

Blaško: Samozřejmě splněný sen. Je to jistě satisfakce za ty roky dřiny, co sportu člověk všechno dává. Prostě roky makáš, a pak chceš stát tam nejvýš.

Jak se zvyká na každoroční sbírání trofejí? S béčkem jste slavili poslední tři roky, teď v rámci extraligy. Probíhají ty oslavy podobně? Jaká byla párty v hlavním městě?

Blaško: Tak to asi nikdy neomrzí mít pohár nad hlavou společně se svými spoluhráči. Není nad týmový úspěch. Oslavy mají podobnou tendenci, vždycky se najde nějaká tichá čajovna a tam společně tým rozjímá nad šálky čaje o svých úspěších (smích). Párty v hlavním městě byla opravdová jízda, potoky heřmánkového čaje, žádný hluk v metru ani fotky na Václavském náměstí s koněm. Prostě paráda, však to znáte! (smích).

Javorka: Je to rozhodně dost návykové. Každé vítězství a to v jakékoli lize je úspěchem. No a při oslavách už je důležité jaký je tým a myslím si, že na to jsem měl štěstí a jak v Jihlavě tak na Kertu je úžasná parta.

Důležitá otázka, budete příští sezónu oblékat dres Jihlavy nebo Prahy?

Javorka: No vzhledem k tomu že mi sezona skončila před třemi dny, tak ještě vůbec nevím co příští rok.

Není teď na čase pomoci zase mateřskému klubu v cestě na výsluní? 

Blaško: Myslím, že to je otázka na celý klub a jeho vedení, jak se to bude v Jihlavě vyvíjet a jaká bude chuť s tím pracovat.

Javorka: Rozhodně bych byl rád, kdyby se v Jihlavě hokejbal posunul výše. Chtěl bych tomu přispět co nejvíce. Považuji to za jeden z mých osobních cílů, aby se v Jihlavě opět hrála nejvyšší soutěž.

Jakým způsobem vyplníte volno před další sezónou?
 

Javorka: Vzhledem k tomu, že jsem student, tak přijde teď na řadu škola. A po zkouškách volno vyplním rozhodně aktivně a chtěl bych se co nejdříve začít připravovat na další sezónu.