Hokejbal by měl být hlavně zábavou

Důrazný obránce Jan Blaško vyhrál 3x Extraligu v dresu Kert Parku Praha. Nyní se vrací do mateřské Jihlavy, které chce pomoci zpět na vrchol. Zajímavý rozhovor můžete číst na našem webu.

Kdy a jak si začínal s hokejbalem?
Začínal jsem v Jihlavě v roce 1999. Tehdy mě přihlásili rodiče. V té době se nabírali noví žáčci až od 10 let, ale jelikož jsem byl většího vzrůstu, vzali mne hned. Přesto jsem rok jen trénoval, a svoji první registraci jsem dostal až v roce 2000. Tento rok mám vlastně s hokejbalem jubilejní 20. rok. V Jihlavě jsem začínal na tehdy ještě asfaltovém hřišti se starými dřevěnými mantinely a tenisákem plněným vodou. Výstroj jsem měl obyčejnou. Na rukách místo hokejových rukavic jen zimní rukavice, hokejku, tepláky, mikinu, a pokud jsem dostal dres, visel mi až pod kolena. Když si na to vzpomenu dnes, musím se smát.

Pamatuješ si svůj první zápas?
Bohužel ne. Byl to nejspíš nějaký přípravný zápas mezi žáčky. Naše základna byla velká, a tak jsem nejspíš hrál ve hře Áčko proti Béčku.

Jaký trenér ti nejvíce utkvěl v paměti?
Při této otázce se mi nejvíce vybaví náš náhle zesnulý trenér Martin Vrátil. Velké srdce jihlavského hokejbalu. Rukama mu prošlo mnoho jihlavských hráčů, se kterými slavil nemálo hokejbalových úspěchů, včetně mě. Naučil nás, že hokejbal by měl být v první řadě zábava a že nejsilnějším svalem v těle je srdce.

Hrál jsi ve Vlašimi, Bratislavě, Praze ale doma je doma?
Každá hokejbalová výše jmenovaná štace měla něco do sebe. Hodně jsem se toho naučil, a to bych jen těžko v Jihlavě poznal. Seznámil jsem se se širokou škálou lidí, co se pohybuje okolo hokejbalu. Kromě toho jsem našel hodně přátel, ale skutečně doma je doma. Na domácí zápasy opravdu hrajete doma, nemusíte nikam dojíždět. S většinou spoluhráčů jsem prošel všechny mládežnické kategorie, takže se dobře známe. Při vstřeleném gólu slyšíte z tribuny „KRASAVÉC“ a po zápase nemusíte nijak zvlášť chvátat, protože domů to máte 10 minut.

Sledoval jsi pozorně SK během let mimo Vysočinu?
Je pravdou, že jsem posledních 5 sezón hlavně vystupoval v klubech mimo Vysočinu, ale každou sezónu jsem pomáhal jak jihlavskému Áčku, tak i Béčku. V podstatě jsem se od Jihlavy nikdy nijak zvlášť nevzdálil, takže přehled, co se v klubu děje, jsem vždycky měl.

Co řadíš mezi své největší úspěchy?
Jako by to bylo včera, kdy jsme s Jihlavou zvítězili v 1. NHBL a následně postoupili do extraligy. Kromě toho rád vzpomínám na druhé místo v extralize s HBT Vlašim. Ale rozhodně nikdy nezapomenu na Zlatý hattrick v české extralize s Kert Parkem Praha. Co se týče reprezentace tak druhé místo na mistrovství světa do 20 let.

Jaký byl tvůj nejdůležitější gól?
Nemám žádný gól, který by se mi zaryl do paměti asi proto, že moc gólu nedávám. Snažím se být vždy co nejvíce přínosný týmu, je mi jedno, kdo skóruje, hlavně že skórujeme jako tým.