Fiala: "O úspěchu se rozhoduje až v play-off“

Hbitý útočník David Fiala patří pravidelně k nejproduktivnějším hráčům jihlavského týmu. Ve své kariéře si už tento bývalý mládežnický reprezentant vyzkoušel i angažmá v Hradci Králové a během sezóny chodí pravidelně vypomáhat mateřskému klubu z Přibyslavic ...

Kdy a kde jsi začínal s hokejbalem?
Hokejbal jsem začal hrát přibližně v 9 letech v Okříškách. Nejprve jsme dva roky hráli jenom proti sobě pro zábavu a až poté jsme začali jezdit na turnaje. V dalších letech jsme pak začali hrát ligové soutěže a na to, že jsme trénovali ve skromných podmínkách, jsme dosáhli řady úspěchů. Poté jsem začal hrát i za mládež Třebíče a to už začaly určité námluvy s Jihlavou. Do ní jsem přestoupil v době, kdy jsem byl věkově mladším dorostencem. Od této doby jsem vlastně hráčem Jihlavy.

Na podzim jsi utrpěl vážné zranění, stihneš začátek jarní části?
Tohle zranění bylo asi nejhorší, které mě potkalo. Nic si z něj ale nepamatuju, protože jsem utrpěl otřes mozku a byl jsem v bezvědomí. Spoluhráči mi ale pak říkali, že to byla nešťastná shoda okolností. V souboji vyletěla hokejka a trefila mě přímo do obličeje. Na pár týdnů jsem tedy neplánovaně změnil image a myslím, že po příjezdu domů mě nemohli rodiče, ani přítelkyně moc poznat (úsměv). Ze začátku bylo nejhorší to, že jsem mohl jíst jen tekutou stravu, ale zranění se celkem rychle hojilo. Tímto děkuji jak svým rodičům, tak přítelkyni, za to, že se o mě tak hezky postarali, opravdu mi nebylo do smíchu (úsměv). Jediný problém, který teď ještě řeším, jsou zuby. Ale snad vše dopadne dobře a na začátek jarní části budu připraven.

V týmu by se hledal těžko další hráč, který utrpěl tolik zranění…
To máš pravdu. Některá zranění jsou nešťastná a nelze jim moc dobře předejít, jako například toto poslední. To se může stát komukoliv, ale samozřejmě to nikomu nepřeji. Za jiná zranění jsem si ale z části mohl asi sám kvůli tomu, že jsem šel nepřipravený do souboje k mantinelu apod. Doufám, že to nejhorší už mám za sebou a v budoucnu mě čeká maximálně nějaká rýmečka (úsměv).

Zápas podzimu vyzněl jasně pro Rakovník. Co změnit, aby se na jaře karty otočily?
Rakovník nám ukázal, jak se hraje moderní hokejbal. Musím uznat, že nás předčil ve všech činnostech. Největší rozdíl byl podle mě ale v rychlosti, ať už s míčkem na hokejce nebo i bez míčku. Na tom musíme nejvíce zapracovat.

Celkově je zatím sezóna dobře rozehraná, co očekáváš od její druhé poloviny?
Nevím přesně, jestli jsou v jednání nějaké příchody nebo odchody, ale doufám, že navážeme na výkony z podzimu a hlavně je ještě vylepšíme pro play-off. Je sice pěkné, že skončíme v základní části vysoko, ale o úspěchu v sezóně se rozhoduje stejně až v play-off. Tam očekávám úplně jiné nasazení od všech týmů.

Jak hodnotíš své hostování v Hradci Králové?
V Hradci to bohužel nevyšlo podle mých představ. Nedařilo se nám herně, ani výsledkově. Tohoto hostování ale vůbec nelituju, nabral jsem nové zkušenosti, poznal jiné spoluhráče a klub. Ani já osobně jsem nebyl se svými výkony spokojen, dlouho mi trvalo, než jsem si zvykl na jiný herní styl a mužstvu jsem nepomohl ani bodově. Ale ne vždy se daří podle představ.

Uvítal si návrat do Jihlavy, nebo si zvažoval i jiné možnosti?
Když jsem slyšel, že se v Jihlavě znovu dává dokupy tým pro první ligu a ozval se mi Bárt a Stani, tak jsem byl hned rozhodnutý, že se vrátím do Jihlavy. Znám tam většinu kluků a i z hlediska dojezdové vzdálenosti je to nejlepší varianta. I přesto, že jsem měl jednu nabídku z extraligy, tak Jihlava byla jasná volba.

Máš nějaký předzápasový rituál?
Kdepak, na tohle já nejsem. Ale když nad tím tak přemýšlím, tak možná jeden přeci jen bude. V kabině nám před domácími zápasy hraje pořád stejné cédéčko už několik let, spoluhráči ví (úsměv). Takže si nedokážu představit, že vycházíme z kabiny a tahle hudba nehraje. To je asi jediný „rituál“.

Během sezóny vypomáháš mateřskému klubu z Přibyslavic. Jaký je rozdíl mezi krajskou a národní ligou?
Ten rozdíl je obrovský. Ať už co se týče rychlosti, tvrdosti, tak i přístupu hráčů k zápasu. Za Přibyslavice si jdu ale vždy rád zahrát, protože zde hrají kluci, s kterými jsem začínal hokejbal hrát.

Co pro tebe hokejbal znamená?
Hokejbal je pro mě hlavně zábava. Hraju ho už od dětství a pořád mě baví. A jak už psal Olí v minulém rozhovoru, hokejbal beru jako samozřejmost, tak nějak už patří k vyplnění mého volného času. I přes všechna zranění tam stejně na jaře znovu budu stát.