Zápotočný: "Když nebudete táhnout za jeden provaz, tak nevyhrajete nic“

Dlouholetá stálice v dresu SK Jihlava Zbyněk Zápotočný posbíral na hokejbalové mapě už spoustu trofejí. Letos pak naskočí tento centr do své 14. sezóny a pořád si drží vysoký bodový standard v individuálních statistikách. Vyhlášený pohodář letos zvolil netradiční způsob letní přípravy, kdy místo drilu v prostorách Letního kina naháněl po svém okolí Pokémony. A jaké byly jeho hokejbalové začátky a jakých úspěchů si cení? To i spoustu dalšího prozradil pro klubový web.

Hokejbal hraješ více jak 12 let. Pamatuješ si na své začátky?
S hokejbalem jsem začínal v devíti letech. Pamatuji si dokonce matně na první trénink. Vzpomínám na svoje první spoluhráče, hlavně na Peťu Tvrdoně a Ondru Láníka, se kterými jsme patřili v oddíle tehdy mezi nejmladší. Vzpomínám na staré hřiště s dřevěnými mantinely. Vzpomínám na svojí první hokejku - Titanku, kterou jsem dostal od Jardy Nedvěda po zápase Dukly se Spartou, pořád jí mám doma. Pamatuji, že jsem před prvním zápasem nemohl ani dospat a pořád jsem koukal na složený zápasový dres, který jsem měl na stolku v pokoji.

Za ty roky si toho hodně zažil. Na co nejraději vzpomínáš a jakých úspěchů si nejvíce vážíš?
Asi nejvíc si vážím dvojnásobného titulu mistra extraligy v mládežnických kategoriích. V tomhle ohledu je ale potřeba zmínit, že jsem měl štěstí a nachomýtl se do silné generace kluků, kteří patřili v té době k nejlepším hokejbalistům v republice. Z poslední doby si samozřejmě velmi cením našeho zlatého hattricku v Moravské hokejbalové lize.

V mládežnických kategoriích jsi nastupoval na postu beka, teď hraješ už 5 let centra. Proč k té změně došlo?
Obránce jsem hrál jen prvních pár sezón. Ale vzhledem k mým antischopnostem na této pozici jsem byl brzy přesunut do útoku, tam se přece jen moje podprůměrnost schovala snáze (smích).

Patříš mezi zakladatele úspěšného týmu. Máš díky tomu nějaké privilegia?
Jak říká Jarda Jágr, můžu tady hrát do padesáti a nikdo mě nemůže vyhodit (smích).

Při nájezdové loterii na tebe spoluhráči hodně spoléhají a jsi vyhlášený exekutor. Trénuješ nájezdy nějak speciálně?
Je pravda, že jsem asi na pátý pokus pokořil i Davida Ritticha, to už mi nikdo nevezme (smích). Jinak se za nějakého vyhlášeného exekutora nepovažuji. Nájezdy mě baví, ale nijak speciálně je netrénuji.

Před sezónou se hodně obměnil tým. Hned 6 hráčů odchází do A-týmu. Jaké to bude mít dopady na hru?
Věřím, že minimální. Ten tým se z části mění prakticky každou sezonu. Naše hra není založená na nějakých krásných kombinacích a bezchybné souhře. Sázíme na bojovnost, nasazení, týmovost a srdíčko. Jsme takové hokejbalové Atlético Madrid, bez velkých hvězd a přesto úspěšní (úsměv).

Jaké jsou ambice a vyhlídky jihlavského béčka do sezóny MHbL 2017?
No, zlatý hattrick už máme, tak já nevím, co s tím. Možná by bylo dobré nechat vyhrát i někoho jiného, některé týmy už nás asi musí mít plné zuby (smích).

V kádru je prý dobrá parta. Je to klišé, nebo fakt? A jak takovou fungující partu vytvořit, či udržet?
Soudržný kolektiv je základ, můžete mít sebetalentovanější hráče, ale když nebudete držet pospolu a táhnout za jeden provaz, tak nevyhrajete nic. Můžu potvrdit, že v béčku je parta perfektní. Myslím, že když jsme tenhle tým zakládali, tak jsme ani nedoufali, že se nám podaří dát dohromady takhle skvělý mančaft, ve kterém panuje neustále dobrá nálada a kde se hráči během zápasu povzbuzují a bojují jeden za druhého. Je to o to vzácnější, že to není něco, co by se dalo násilně vytvořit. Ne každý tým tu pověstnou partu utvoří. Nám se to povedlo a to je to hlavní, co mě motivuje i v pokročilém věku každou sezonu znovu popadnout hokejku (úsměv).

Máš nějaký předzápasový rituál?
Rituály nedržím. Akorát si teda omotávám hokejku ála Jágr. Bohužel to ale vůbec nepomáhá (smích).

Co pro tebe hokejbal znamená a proč sis v minulosti vybral zrovna tento sport?
Prvotně jsem chtěl hrát v mládí hokej, to mi ale zdravotní problémy nedovolily. Hledal jsem tedy amatérský sport, který by se hokeji co nejvíce podobal a tohle kritérium naplnil hokejbal bezezbytku. S ohlédnutím zpět jsem za tuhle volbu velmi rád. Hokejbal patřil a patří mezi nedílné součásti mého života. Přinesl mi spoustu skvělých zážitků a hlavně kamarádů, bez kterých bych si už dnes život nedokázal představit. Zdravím na dálku členy BIG4. Pod hůl.