Anděl: "Hlavně se přes Vánoce nerozležet“

Vladimír Anděl hraje za rezervní tým Jihlavy již třetí sezónu. Během nich získal vizitku spolehlivého obránce, který v sestavě jihlavského celku ještě ani jednou nechyběl!

Jaké to je být v jednom týmu s bráchou?
Je to v pohodě. Jsem rád, že se k nám brácha připojil a je součástí týmu. Vždy pomůže, když se můžeme vzájemně podpořit a nahecovat. Jinak je pěkný, že mu všichni z týmu říkají brácho (smích).

Jak využiješ měsíční pauzu?
Trénovat, trénovat a trénovat… to bude to nejlepší! Hlavně se přes Vánoce nerozležet. Chodím hrát 3x týdně florbal takže v tom problém nevidím. Ale samozřejmě si taky trochu odpočinout od hokejbalu a celkově.

Těšíš se na zimní přípravu? Loni byla údajně hodně náročná...
Tak určitě se těším, protože je to příjemné zpestření. Loni byla dost náročná, doufám, že letos bude taky. Kombinace posilování a běhání je ideální.

Během tří let si ještě ani jednou nechyběl v sestavě. Jaký máš recept?
Hlavně motivace, nechci chybět a chci pomoct týmu, protože stabilních obránců máme málo. Je to i díky práci, kterou nemám o víkendech a zároveň nesměnuju, jako plno lidí z týmu.

Stejně tak si ještě nechyběl na chorvatském soustředění. Jak si to tam užíváš a považuješ to za klíčovou předsezónní akci?
V Chorvatsku je to každý rok čím dál lepší (smích). Hlavně jde o stmelení kolektivu a poznání spoluhráčů v jiném prostředí, či v jiných situacích. Doporučuji každému, kdo s námi ještě nejel, ať vyrazí, nebude litovat! A klíčová akce to je beze sporu!

V obraně je tvůj dlouholetý parťák Jan Vácha, který je vyhlášeným hulvátem, ty jsi jeho pravý opak. Jaké to je s ním hrát?
Váchy je číslo, co si budeme povídat. Já myslím, že nám to sedí. On je ten, jenž hraje pozičně a já to oběhávám, takže to máme hezky rozdělený. Musím vyzdvihnout, že má perfektní střelu od modré, což se hodí hlavně v přesilovkách.

Jak to vypadalo na podzimní závěrečce, co se řešilo a jaká panovala atmosféra?
Podzimní závěrečka byla parádní. Probrali jsme vše důležité ohledně dokončení podzimu a také jsme probírali budoucnost týmu. Atmosféra byla uvolněná a každý si to užíval. Byla to pohodová akce, která se protáhla až do brzkých ranních hodin (smích).

V polovině sezóny jste na 4. místě, spokojenost?
Spokojenost ani moc ne. Řekli jsme si, že chceme být na konci základní části do 3. místa, což se zdá v polovině sezóny, jako nesplnitelné. Body jsme zbytečně ztráceli v zápasech, které jsme měli dobře rozehrané. Toho se musíme na jaře vyvarovat! Každopádně hlavní bude play-off, tam se musí dařit.

Na každém tréninku hrajete o tzv. dřeváka, máš někdy strach, že to na tebe padne?
Dřevák je klasika, kterou plno lidí zná. Na konci každého tréninku se jednou nájezdy. Kdo nedá gól, nesmí jít do sprch. Ten, který zbyde poslední má smůlu a je dřevák (smích). Ten poté musí při nejbližším zápase obléct reflexní vestu s nápisem dřevák, starat se o míčky a pití. Strach určitě mám, jako před nedávnem, když jsem zůstal s Dolym poslední, ale naštěstí mi to tam padlo dřív, než jemu.

Nikdo ti neřekne jinak, než Kábo. Jak vznikla tato přezdívka?
Brácha říká, že když jsem se narodil, tak komolil Vláďa, a tak nějak se k tomu dostal. Já říkám, že měl kabát a nějak se to opět zkomolilo a dostalo na mě. To už asi nikdo nezjistí, ale hlavní je, že tuhle přezdívku mám a jsem za ní rád. Vždyť kdo může říct, že má originální přezdívku od malička?