Mandát: "Už se těším do kabiny na tu skvělou partu“

Jan Mandát je talentovaný hokejista, který má před sebou slibnou kariéru. Tu odjel letos v létě nastartoval za moře, kde obléká dres Victoriaville Tigres. V loňské sezóně odehrál "Mandy" za jihlavský rezervní tým jarní část a poté byl výraznou postavu při jízdě play-off...

Jak hodnotíš svojí první sezónu za mořem?
Ze začátku to pro mě bylo hodně obtížné, protože jsem nevěděl do čeho jdu a všechno pro mě bylo nové. Teď už tu jsem 7 měsíců a cítím se tu jako doma. Sezónu jako celek hodnotím velice pozitivně.

Sledoval si hokejbalovou Jihlavu během sezóny?
Samozřejmě že sledoval! Koukal jsme na každý příspěvek na Facebooku, zápasová videa, pozápasové rozhovory, všechno to mám pod kontrolou (smích).  Jednou jsem si dal i jedno pivo na počest Vojtěcha Anděla, který řekněme "vyhrál" jedno z utkáních, kde dal 2 góly!

Bude pro tebe přechod na beton těžký?
Je to určitě něco jiného, ale trénuji i tu, ačkoliv nemám tolik času a většinou jsem dost unavený něco dělat. Každopádně mi to bude chvíli trvat.

Na koho z týmu se nejvíce těšíš?
To je těžký, já se těším na všechny. Kluci jsou výborná parta a já bych jim chtěl ještě jednou poděkovat, že mě vzali mezi sebe. Už se těším do kabiny na tu skvělou partu! Moc si toho vážím. Ale přece jen  se nejvíce těším na našeho policajta v bráně!

Kdy se k týmu připojíš?
Po vyřazení z play-off tady v lize. Je klidně možné že bych se mohl objevit v Jihlavě kolem 2. dubna, ale to nechci předbíhat...

Musel si získat v Kanadě svolení k hokejbalu?
Já jim to ještě ani neřekl (smích). Myslím si, že to nebude problém, protože to není v mém tréninkovém programu, který začíná kolem půlky května.

Co život za mořem?
Život za mořem je úplně odlišný, všechno je tu jiné než v Čechách. Hlavně co se týče lidí, nikdo si tu nic nezávidí, všichni jsou tu na sebe milí. Jinak si tu zimu užívám trochu víc, ještě teď tu máme sníh a je tu pořádná zima.

Jihlavský tým se oproti minulé sezóně příliš nezměnil. Má tento kádr na úspěch?
Já si myslím, že určitě. Loňský rok byl pro tento tým velká zkušenost, když se vypadlo až proti Starému Brnu v semifinále, ale sami jsme si dokázali, že můžeme vyhrát proti každému.

Zvykl sis v Kanadě rychle na popularitu a hokejové šílenství?
No první půl rok to bylo opravdu neskutečný, lidi jsou tu famózní, blázniví a hrdí na svůj tým. A i to je jiné než v Česku. Žádné rvačky, sprosté nadávky. Na ledě jsem neviděl nikdy nic vhozeného, žádné piva, jen pár čepic když někdo dal hattrick.

Máš nějaký předzápasový rituál, nebo talisman?
Asi nic velkého nemám, jen velká koncentrace a na led chodím vždy první, jak na rozbruslení, tak na zápas.

Těšíš se na Kristínu, která hraje neustále v kabině?
Jo těším se moc (smích).