Koch: "Moje procentuální úspěšnost je jen číslo“

Talentovaný brankář Koch má nakročeno ke slibné hokejbalové kariéře! Velký dříč je coby benjamínek týmu brankářskou jedničkou v první lize a pomalu se zabydluje i v reprezentaci U20! Za sebou pak má i spoustu úspěchů, jako titul v jihomoravské lize, stříbro z dorostenecké extraligy a ocenění pro nejlepšího brankáře …

Kdo tě k hokejbalu přivedl? 
No... K hokejbalu mě jako kluka přivedla mamka. S bráchou jsme pořád lítali po baráku s hokejkama a jednoho dne, když jsme zase měli náladu a hráli jsme si v pokoji, tak to odnesl lustr na stropě a to mamka už neunesla a prý usoudila, že s tím už musí něco dělat. A tak nějak jsem skončil na hokejbalovém hřišti, společně s bráchou.
 
O tom, že budeš brankářem, jsi měl vždy jasno?
Neměl, začínal jsem jako hráč v poli, ale pak časem v našem týmu zůstal jenom jeden brankář, tak se k nám obrátil trenér, jestli by někdo nechtěl chytat a toho jsem se chytnul já. Taťka dříve chytal a jezdívali jsme na jeho zápasy a mně se to dost líbilo, jak se brankář odlišuje od ostatních a chtěl jsem to zkusit. Vždy jsem chtěl být ten, kterému hráči budou děkovat a klepat ho po betonech, když ten tým podrží nebo se mu něco povede. To jsem si, ale ještě neuvědomoval, že jeho chyby jsou vidět v té hře nejvíce.
 
Tvá kariéra je slušně rozjetá, stabilně chytáš v první lize (% 1,17 branek na zápas), jsi členem reprezentačního výběru do 20 let, jaké jsou vůbec tvé cíle do budoucna?
Chytám a jsem za tu šanci rád, vždy jsem chtěl chytat co nejvíce a teď už vím, že chytat o kategorii výše, se staršíma klukama je pro brankáře nejlepší, pokud chce být lepší a lepší. Moje procentuální úspěšnost je jen číslo. Myslím si, že to o výkonu brankáře vypovídá jen málo. Je to týmová hra a zrovna za to, že teď mám průměr 1,17 branky na zápas, děkuji hlavně klukům, které mám před sebou,  kteří mě v tom zápase kolikrát podrží! Mé cíle do budoucna? Tak nejbližším cílem pro mě je MS v Sheffieldu, kam bych se rád dostal a popral se o titul mistra světa a také vyhrál první ligu.

Má současný kádr SK na to, aby se porval o celkové vítězství v soutěži a důstojně odehrál i baráž?
Myslím si, že ano! Pokud tomu ten tým bude věřit, bude k tomu přistupovat zodpovědně a dá tomu v tréninkách a zápasech vše, tak bychom mohli být vítězi této soutěže. Nebude to lehké a ta cesta je ještě dlouhá, ale věřím, že je v tom týmu kvalita, která má na to, aby se o tu baráž porvala a uspěla v ní. 
 
Jaký je tvůj brankářský vzor?
Ptalo se mě na to už hodně lidí, ale já nějak nemám brankářský vzor. Nikdy jsem se nesnažil chytat jako někdo z NHL, nebo okoukávat styl jiných vrcholových brankářů. Chodil jsem na tréninky a jezdil na různé soustředění a brankářské kempy a každý z těch trenérů mi dal něco a za to jsem strašně rád. Myslím si, že oni společně s mým taťkou, který mi dával základy, mají velký podíl na tom, jak teď chytám.
 
V týmu je hodně brankářů, ale chytat může vždy jen jeden. Jaký máte mezi sebou vztah?
V áčku jsme na podzim byli tři a vždy jsme se v zápasech nějak střídali, jak trenér řekl. Teď z jara jsme tam už jen dva, takže na zápasy budeme jezdit zřejmě oba a chytat bude ten, co bude mít větší formu, což je srozumitelné. Já osobně s klukama žádný problém nemám, ale jim do hlavy nevidím. Myslím, že spolu vycházíme v pohodě a doufám, že tomu bude tak i nadále, přece jen se tím neživíme, tak nevidím moc důvod, proč zbrojit.
 
Máš nějaký předzápasový rituál? 
Přímo předzápasový rituál asi nemám. Před zápasem si v brankovišti vždy rád vyčistím hlavu a pak už se soustředím jen za zápas, i když se mi to ne vždy daří. Myslím si, že psychika je pro brankáře velmi důležitá, gólman si musí věřit, jakmile tomu tak není, tak jeho výkonnost dost klesá a poznal jsem to z vlastní zkušenosti i já a každý na to máme jiný recept, jak se z těchto chvíli nějak dostat a chytat si zase to svoje.
 
Koncem ledna jste vyhráli mezinárodní turnaj v Litoměřicích, kde jsi byl zvolen nejlepším brankářem. Jak s odstupem času turnaj hodnotíš? Co stálo za vaším úspěchem?
Upřímně řeknu, že si myslím, že jsme měli dost štěstí a dost nám pomohlo i to, jak jsme tam po nepříliš vydařeném turnaji v létě nastupovali, sice jako tým co obhajuje a zároveň jako tým, co v letním turnaji vyhořel.  Ale především je za úspěchem defenzivní práce celého týmu, který dokázal většinu zápasů dotáhnout po jedné jediné vstřelené brance do vítězného konce, bez obdržení branky.
 
Kdo je podle tebe lídrem kabiny?
Lídrem kabiny? To si netroufám říct, nevím. Já v kabině většinou jen sedím a poslouchám (smích).
 
Jak trávíš volný čas, když zrovna nemáš hokejbal?
Když nemám hokejbal, tak si občas chodím zachytat hokej nebo florbal s klukama jak z týmu, tak s kamarády a jinak hodně svého času trávím především doma, ale také s přáteli venku nebo na různých akcích, kde přece jen vznikají ty nejlepší zážitky.